Skutečně jsou na tom „přírodní“ národy lépe?

Asi se není čemu divit, že v moderní hektické době touží stále více lidí po návratu k přírodě. Za vzor si často berou indiánské či africké kmeny, které doposud žijí primitivním způsobem života. Věří, že jim je mnohem lépe, neboť jsou v mnohem větším souladu s přírodou, a berou si z ní jen tolik, kolik opravdu potřebují, na rozdíl od „vyspělých“ společností.

To je však jen velice, velice zjednodušený pohled na věc. Ve skutečnosti takovýto život není tak úžasný a plný obdivu k zázrakům přírody, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stačí jen, když se zamyslíme blíže a uvidíme, že situace rozhodně není tak černobílá.

Především je zde fakt, že tito lidé si berou z přírody to, co jim jejich možnosti dovolí, podobně jako je tomu kdekoliv jinde. Jediný rozdíl je, že s jejich omezenějšími prostředky si toho nemohou vzít tolik. To však neznamená, že by se o to nesnažili.

Například není pravdou, že by Indiáni kdysi lovili jen tolik bizonů, kolik skutečně potřebovali. Ve skutečnosti jich ulovili tolik, kolik jen mohli. Byl zde jen fakt, že luky, šípy či oštěpy nebyly tak účinné jako střelné zbraně. Jakmile se k nim však dostali, počet jimi odlovených zvířat masivně vzrostl. Jediný rozdíl oproti bílým kolonistům byl ten, že alespoň většinu z nich zužitkovali.

Není také pravda, že by na tom byli lépe zdravotně. Naopak, průměrný věk je u těchto kmenů podstatně nižší, než v zemích s přístupem k moderním léčebným metodám. Nemocí se jim také nevyhýbají, jak dokazují nejen různé epidemie, ale také fakt, že matky jsou ochotny ujít s malými dětmi i mnoho kilometrů, jen aby tyto mohly dostat například očkování proti spalničkám.

Tím samozřejmě nelze říci, že moderní společnost je dokonalá. To vůbec ne. Například produkujeme až neskutečné množství odpadků, se kterými si pak nedokážeme poradit, a tak je odvážíme na skládky nebo spalujeme. Je však potřeba si uvědomit, že každý z těchto přístupů má své pro a proti. A pro běžného člověka ta pro v moderní společnosti převažují.