Během posledních let se velice daří počasí na Velký pátek a Bílou sobotu, dny jsou plné slunečného počasí a suché půdy. Mnoho lidí se stále častěji ptá a stále dostáváme dopisy od nespokojených zahrádkářů, kteří nemají pro tyto dny v kalendáři bez setby jen málo pochopení. Při čtení takových dopisů se plíží vzpomínky na dobu, kdy bylo autorce těchto úvah potěšením starat se o biodynamickou komunitu v Rakousku po dobu 25 let. Scházeli se se zemědělci každé pondělí večer ve třídě školy a kromě všech židlí byla obsazena i většina stolů. Během zimy zkoušeli vypracovat teorii pěstování zemědělských plodin, kterou praktikovali během léta.

Pole

Přes léto pak i každé pondělí navečer navštěvovali jednoho ze zahradníků, anebo farmářů. Mezi nimi byl jeden, který dával přednost zelenině před komunitou zemědělců a trávil většinu svého času ve své školce. Jednoho dne přišel velmi rozhořčený a stěžoval si, že přišel o stovky rostlin celeru po sázení a napichování na Bílou sobotu již po několika dnech. Nebyli vysvětlení, pouze domněnky. Komunita zemědělců se tedy rozhodla na příští rok, aby v těchto Velikonočních dnech provedli mnoho srovnání setby. V následujícím roce potom mnoho zahrádkářů slavilo Zelený čtvrtek, až do Velikonočního pondělí se širokou paletou rostlinných druhů, které sázeli pro srovnání jejich růstu.

Obilí

Během letních dní se průběžně navštěvovali, aby se podívali, co se stalo se semeny. Ve většině případů to tomu odpovídalo, od Velkého pátku a Svaté soboty byl růst rostlin smutný.  Buďto byla celá úroda zamořena škůdci, anebo rostliny uhynuly. V mnoha pokusech, které za ta léta vykonali, tak to vypadalo podobně. Znovu se ujistili, že dny Velkého pátku a Svaté soboty by měly také v budoucnu jako dny setí zůstat nepříznivé. Ve starověkých kulturách, kdy lidé ještě silně žili s přírodními silami, truchlili při jarním úplňku nad smrtí Baldura, Osirise a dalších bohů. K těmto starodávným zákonům bylo připojeno tajemství Kalvárie. Stejné síly působí v přírodě dodnes. Zda se projevují u všech lidí, to nevíme.